Konference AI 4 Business
Konference AI 4 Business poodhalila potenciál umělé inteligence (AI) pro podnikání. Velká část řečníků navíc ukázala řešení, která už fungují v praxi a přináší výsledky.
Na tuto akci jsem šel s velkým očekáváním. Program sliboval pestrou směsici pohledů na AI, ale hlavně jsem se těšil na už zmíněné případové studie zapojení AI do chodu firem.
Protože nejsem programátor, zajímala mě právě byznysová stránka umělé inteligence, ale speciálně i její zapojení (i hypotetické) do PR a marketingu.
Zklamaný jsem rozhodně nebyl, inspirace jsem si odnesl dost. Musím vysmeknout poklonu i organizátorům akce z platformy Brno.AI, neboť se jim na jedno místo ve vymezeném čase podařilo shromáždit zajímavé představitele oboru AI u nás. To v dnešní uspěchané době, navíc době digitální, není úplně snadné.
3 klíčové charakteristiky umělé inteligence v oblasti byznysu
Nejprve se pokusím zarámovat stav oboru AI a jejího zapojení do byznysu a podnikání u nás. V zásadě bych to shrnul do následujících tří bodů, plus k tomu menší zamyšlení.
1. Jsme pořád někde na začátku
AI má pro byznys široké uplatnění. Většinu podnikatelů bude na prvním místě zajímat efektivita AI řešení a potenciální úspory – peněz, času, lidských kapacit. V obou případech slibuje AI až zázračné výsledky. No dobře, ne až takové :-), na což upozorňovali i někteří experti za řečnickým pultíkem. V každém případě to byznysově dává smysl, přesto jsme teprve na začátku. Existují reálné příklady, často ale ve formě pilotních projektů či prototypů. Myslím si, že ten pravý rozmach nás teprve čeká. A že budeme svědky exponenciálního začleňování AI do firemních procesů.
2. Stále není dostatek experimentálních dat
Zní to trochu podezřele, že? Já vím. Lidstvo chrlí každý den 2 500 000 000 gigabajtů dat (!), přesto si někteří spíkři stěžovali, že si na potřebná data nesáhnou. Důvody jsou různé; existuje málo specifických dat, použití dat brání legislativní překážky, neochota institucí, nedůvěra ze strany potenciálních poskytovatelů dat atd. Firmy se to snaží řešit různými kreativními způsoby. Mnohdy si data vyrábějí (např. fotografie nebo obrázky správných/chybných případů), někde se to snaží obejít statistickými procedurami, jinde staví své modely na menších vzorcích dat.
3. Přesnost AI není a dlouho nebude stoprocentní
Očekávání podnikatelů, a o to více i laické veřejnosti, jsou, že od AI dostanou 100% výsledky, resp. výsledky dodané umělou inteligencí budou naprosto bezchybné. To je mylná představa, což doložila hned celá řada řečníků. Úspěšnost algoritmů v uvedených case studie se pohybovala někde v rozmezí 50-80 procent. Vždy bude záležet na oboru a také na našem očekávání, tj. co vlastně chceme za výstup. Zásadní jsou samozřejmě vstupní data, což souvisí s předchozím bodem, ale také šíří datového spektra a testovaných parametrů. Potěšující je, že si firmy dokážou v řadě případů pomoci několikastupňovým učením, často s intervencí člověka, kdy se s každou iterací AI zlepšuje.
AI poráží lidi rychlostí a efektivitou, ale…
Obecně bych ještě podtrhl tezi, která zazněla z vícero stran, že AI sice není dokonalá, ale pořád zvládá výpočetní operace rychleji a v mnoha ohledech přesněji než člověk. Z pohledu efektivity, a to je to, co podnikatele zajímá, tedy není co řešit.
Nicméně v případě AI platí, že nevyřeší úplně všechno. Umělá inteligence dokáže řešit specifické problémy, nemá ale všeobecný záběr. Všeobecnou umělou inteligenci zatím nemáme. Důležité je tak vždy jasně definovat zadání a pak teprve hledat řešení. Ne se vším AI dokáže pomoci.
Sociologická vsuvka: kde jsou ženy
Když jsem přemýšlel nad oborem AI u nás jako takovým, probudilo se ve mně mé občasné sociologické alterego. Kdybych to bral optikou této konference, tak je to téměř výhradně pánská záležitost. Na pódiu byli pouze pánové, byť u prezentačních stánků firem i v publiku pár žen bylo. To neberte jako rejpání poplatné době, ale spíše zamyšlení, zda je AI doménou mužů, podobně jako se to dlouho tradovalo o IT jako takovém, případně kde jsou ony bariéry a jestli kvůli nim o něco důležitého nepřicházíme. Zajímavé talenty mezi ženami by se určitě našly, napadá mě třeba Sara Polak, velmi aktivní popularizátorka umělé inteligence u nás, byť asi není prototyp „byznys ženy v AI“.
AI pro podnikání s vyšším smyslem?
Kdybych se podíval na obsah přednášek z nadhledu, pozoruji dvě hlavní linie:
1. AI pro byznys – ušetřit, zefektivnit, vydělat
2. AI s přidanou hodnotou pro společnost
AI pro byznys
Bod 1) je jasný. To jsou všechna ta byznysová řešení, která mají pomoci s vlastním podnikáním, o čemž byla většina přednášek, a tak je to žádoucí. Protože byla většina prezentovaných řešení z podstaty věci komerčními řešeními, vždy na nich v konečném důsledku vydělá zákazník, ať už firemní klienti nebo koncoví spotřebitelé.
AI s přidanou hodnotou pro společnost
Bod 2) vyznívá asi trochu nadneseně, nicméně u některých řešení či projektů vyčníval jakýsi vyšší smysl.
Příklad, třeba firma Honeywell vyvíjí systém, který v reálném čase monitoruje piloty a hlídá u nich symptomy únavy či spánku. Vždyť podle průzkumu v Brazílii z let 2013-2014 během letu usnulo 58 % pilotů a podle jiné britské studie z roku 2013 usnulo během letu 58 % pilotů, přičemž v 29 % případů usnuli i jejich kopiloti.
Jiný příklad je firma NenoVision, která patří k brněnským AI startupům na poli mikroskopie, která vyvíjí nástroje pro automatizované měření pomocí AI využitelné v mnoha oblastech výzkumu.
Pár postřehů k vybraným přednáškám
Do detailů jednotlivých přednášek zabíhat příliš nebudu. Ty si můžete ostatně sami pustit ze záznamu. Rozhodně to stojí za to. Pravda je, že u některých přednášek jsem těžko chytal pointu či hlavní sdělení (ke škodě přednášejících a jejich řešení), nicméně většinu z nich bych doporučil, měly něco do sebe.
Byznysová AI řešení pro PR a marketing
Protože mě živí PR a marketing, speciálně mě zaujala přednáška Johnsona Darkwaha a Petra Thiela. Darkwahova firma Gauss Algorithmic vyvíjela pro svou klientskou firmu LECTURA (zastupoval zmíněný Thiel) řešení na extrakci a zpracování produktových dat, které pak pomocí AI překlápěli do standardizovaných výstupů. AI v této finální fázi dokázala parafrázovat texty do upravené podoby, aby vše fungovalo jak pro uživatele, tak z pohledu SEO. Důležité je zmínit to, že velký podíl vstupních dat pocházel z marketingových letáků, se kterými si AI po dostatečném natrénování dokázala též poradit. hezký příklad strojového zpracování přirozeného jazyka.
Trochu bokem se teď musím přiznat k tomu, že mou pozornost k této přednášce na první dobrou upoutalo jméno Petra Thiela, jmenovce známého to amerického podnikatele a investora. V kombinaci se jménem Johnson Darkwah to byl prostě příslib skvělé přednášky :-). A líbila se!
Z podobného soudku mě zaujala přednáška Ondřeje Filipa ze Seznamu, který představil Seznamácký portál VolnáMísta.cz. Ten k dnešku obsahuje přibližně 40 tisíc inzerátů, a teď pozor, které na českém internetu sesbírali roboti a zpracovala umělá inteligence (se supervizí lidských operátorů). Sympatické je, že Seznam zveřejnil svou neuronovou síť s názvem Small-E-Czech (smolíček) k volnému použití pro akademiky i komerční séru.
Z těch dalších přednášek zmíním ještě tu od Pavla Miličky z Deloitte, který nechal nahlédnout do své konzultantské praxe a současně ukázal trochu jiný přístup k automatizované optimalizaci dat. Přínosná z mého osobního pohledu byla i přednáška Jana Rygla z AI check, který mluvil o různých variantách vyhledávání na webu a ve firemních databázích, zmiňoval jejich specifika a možnosti.
Ono to na první pohled nevypadá, ale umělá inteligence pohání už dnes celou řadu užitečných nástrojů pro PR a marketing. Obzvlášť vzrušující mi osobně připadají pokroky na poli psaní, resp. generování textů prostřednictvím algoritmů strojového učení v rámci oblasti zpracování přirozeného jazyka, konkrétně pak prostřednictvím neuronové sítě GPT-3. Touto oblastí se mimochodem zabývá jeden z řečníků konference, Jiří Materna z Machine learning College, který vystoupil s úvodní (nelehkou) přednáškou definující problematiku AI v byznyse.
Když AI nabídne víc
Za pozornost stály určitě i ty ostatní přednášky, každý si může v programu najít své. Speciálně ale ještě podtrhnu přednášky Hichama Atassiho z Honeywellu a Jana Neumana z NenoVision, které už jsem zmínil, ale z podstaty mi přišly tak nějak hodné pozornosti.
Do této kategorie „s přesahem“ přidám ještě příspěvek Tomáše Boumy z DataSentics, který prezentoval jejich projekt chytrého řešení pro monitoring přeplněných kontejnerů. K tomuto účelu se snaží využít tzv. „Čuč-Káru“, která v ulicích Brna monitoruje kamerami špatně parkující vozidla. Jak sám řekl, chtěli, aby „Čuč-Kára“ nejen buzerovala majitele aut za špatné parkování, ale aby také pomáhala s něčím prospěšným. Skvělý počin, který vyhrál challenge #hackujbrno. Dlužno ale dodat, že si Tomáš postěžoval, že s nimi magistrát moc nekomunikuje. Takže až budou města a jejich radnice hledat lidi s nápady a chutí své nápady zhmotnit, měly by začít tady. Proklamace nestačí.
Brno tahounem AI pro byznys a podnikání
Část přednášejících reprezentovala brněnskou AI scénu (NeonVision, DataSemantics, Gauss Algorithmic, AI check, do určité míry Honeywell). Rád bych řekl, že velmi dobře, neboť představili skutečně hodnotné projekty s ještě větším potenciálem do budoucna. A to samozřejmě není ani zdaleka kompletní výčet brněnských firem, které mají něco do činění s umělou inteligencí (stačí zmínit např. Kiwi.com).
Myslím, že nejen tato konference ukazuje, že Brno má k tématu umělé inteligenci co říct. Dokazuje to i poměrně aktivní platforma Brno.AI, za kterou stojí JIC, ale i zaměření a aktivity místních, nejen technických, univerzit, které výrazným způsobem obohacují know-how celého oboru, a to dalece za hranicemi regionu.
—
Konference AI 4 Business se konala v brněnském kreativním centru KUMST, a to v rámci festivalu Dny AI.
Foto: Brno.AI
