Každoroční rituál
Na sklonku roku vždycky nedočkavě vyhlížím bilanční články blogerů, zejména podnikatelů a freelancerů. Hltám každý jeden článek. Baví mě nahlížet do jejich tvůrčích kuchyní, zvlášť když řeší podobné oblasti jako já sám. Je to pro mě inspirace a do jisté míry i motivace. Autoři jsou ve svých článcích často překvapivě otevření, sdílejí své úspěchy i neúspěchy, odkrývají čísla, ale odhalují i leccos ze svého soukromí a osobního života.
Letos jsem si řekl, že bych se měl konečně připojit a taky dát něco ze sebe. V následujícím článku si tedy můžete přečíst, jaký byl můj rok 2024. Snad si z toho něco odnesete i vy.
2024 – dokonalá sinusoida a skok do neznáma
Uplynulý rok pro mě byl dokonalou sinusoidou. V první polovině roku byla moje výkonnostní křivka na svém maximu. Šlapal jsem jako hodinky, jel jsem nadoraz. Ve druhé polovině jsem se posunul do klidovější fáze, zpomalil, zabýval se více sebou a svým nejbližším okolím. Kontrast mezi oběma polovinami roku nemohl být větší. Ve své podstatě bylo posledních pár měsíců logickým důsledkem nasazení v prvním pololetí. Mé tělo i duše volaly po odpočinku a změně. A ta přišla, bez mého přičinění.
Než se pustím do podrobností, v celkovém pohledu bych svůj rok 2024 označil jako rok změny, a to nejen ve smyslu mého profesního působení (viz dále), ale spíš celkového posunu v mém nastavení a ujasnění si priorit. Myslím, že jsem se za ten rok určitým způsobem poměrně dost posunul, což považuji za přínos, ač to vnímám až teď zpětně, s poměrně velkým odstupem.
Mise na znojemské radnici
Od roku 2008 jsem nepřetržitě na volné noze, případně jsem měl několik podnikatelských projektů. Většina toho se točila kolem PR a marketingu, v posledních letech pak zejména v oblasti politiky.
V létě 2022 jsme se s rodinou přestěhovali ze Znojma do Brna, od čehož jsme si slibovali více nových příležitostí a také možnost vybrat pro děti takový typ vzdělávání, který nám je dlouhodobě blízký (především důraz na sebeřízené vzdělávání, více svobody a laskavosti, méně drilu a více toho, co děti opravdu zajímá).
Jak už to tak bývá, na podzim 2022, tedy poté, co jsme se přestěhovali, jsem dostal nabídku starat se o komunikaci pro město Znojmo. Bylo po volbách, na znojemské radnici po dlouhých letech nová koalice, takže mi to přišlo skutečně jako zajímavá výzva. Odsunul jsem stranou své PR konzultantské aktivity a vydal se na misi do Znojma.
Ve funkci tiskového mluvčího města Znojma jsem strávil necelé dva roky. Skončil jsem letos v srpnu. K mé funkci náleželo také vedení tiskového oddělení. Nicméně moje agenda byla o dost širší. Krom každodenní komunikace s médii a veřejností jsem nastavoval komunikační strategii, podílel jsem se na náborových a image kampaní (i pro některé další organizace města, např. městskou policii), zajišťoval jsem průzkumy, pomáhal jsem komunikovat s partnery, ale také jsem pomáhal politikům v čele města s jejich PR prezentací a sociálními sítěmi, zapojoval jsem si i do projektů týkajících se samotného rozvoje města a takřka nepřetržitě jsem řešil krizovou komunikaci.
Hodně práce, ale také možnost potkat spoustu lidí a poznat jejich příběhy
Stručně řečeno, byl to šrumec. Když se nad tím s odstupem zamýšlím, na povrchu to celé připomínalo válečnou vřavu. Opozice neustále útočila a snažila se koalici rozbít. Což se jí nakonec povedlo. Bylo to období neustálého napětí, permanentního stresu a výkonů na hraně fyzických možností. Nicméně za tím vším válčením byla spousta každodenní práce, která dávala hluboký smysl. Přišel jsem do kontaktu s desítkami, spíš stovkami lidí, a jejich příběhy. Často za mnou přicházeli s žádostí o pomoc, ač jsem jim osobně mohl reálně pomoct jen zřídkakdy. Mnohdy však pomohlo vyslechnout, nasměrovat, podpořit, a kde to šlo, předal jsem požadavky příslušným úředníkům nebo politikům.
A přesně tohle jsem si celou dobu připomínal – ze své pozice sice nezměním chod Znojma a neovlivním směřování investic, ale mohu být užitečný těm takzvaným běžným lidem, kteří často zůstávají nepovšimnutí. A ať už se dělo kolem cokoli, vždy jsem si mohl připomenout tohle základní motto, a už kvůli tomu to celé mělo smysl.
Nové zkušenosti a potvrzené pravdy
Považuji se za poměrně zkušeného PR experta a myslím, že mám i slušný vhled do fungování politiky. Přesto pro mě mise na radnici byla obohacující a načerpal jsem z ní řadu nových zkušeností a poznatků.
Z profesního hlediska bych vypíchl tři poznatky, kde jsem se z bezprostřední blízkosti utvrdil v tom, jak věci fungují:
1) Média a nastolování agendy
Hodně jsem pracoval s médii, takže jsem si znovu a ještě intenzivněji ověřil tezi, že i média mají své majitele a ti mají své zájmy, ale že mnohdy záleží i na preferenci dotyčného redaktora, jestli o věci chce psát, případně jakým způsobem.
2) Sociální sítě nerovná se realita
Boje na sociálních sítích odčerpávaly moře času a energie. Politici na ně přesouvají čím dál větší část své komunikace. Některým to funguje, jiným méně. Vždy je to o autenticitě a lidech, které se snažíte oslovit. Nespočetněkrát se mi také potvrdilo, že to, co se odehrává na sociálních sítích, není totéž, co realita.
3) Politici jsou taky lidi
Bylo pro mě velmi poučné sledovat zblízka každodenní fungování politiků a způsoby jejich jednání, vnímat jejich motivy, ale i dynamiku uvnitř koalice a ve vztahu k jiným subjektům, veřejnosti nebo opozici. Nemusím zdůrazňovat, že v politice bývá takřka vždy vše jinak, než se navenek zdá. Možná budu znít cynicky, ale málokteré jednání v politice pohání starost o veřejné blaho nebo dokonce nějaké ušlechtilé ideály.
Vedle těchto a dalších poznatků jsem se zdokonalil v některých stěžejních dovednostech důležitých pro práci mluvčího a PR specialisty. Sem bych zařadil zejména mluvení na kameru nebo do mikrofonu, určitě i zefektivnění psaní textů, práci s publikem (za dobu svého působení jsem napsal takřka sto proslovů!), řízení krizové komunikace a práce pod tlakem, ale třeba i hlubší pochopení komunikace na sociálních sítích nebo redakční práce v rámci radničního zpravodaje. Pozitivně též vnímám rozvoj spolupráce s novináři, které jsem díky své roli mohl poznat v jiném kontextu.
Pokud bych měl nějak shrnout své postřehy k PR, myslím, že i v roce 2025 bude fungovat stará dobrá klasika, tedy média pro nastolení agendy a dodání důležitosti tématu a živá interakce s lidmi (akce, konference…). Pokud to proložíte videem nebo podcasty a umocníte sociálními sítěmi, máte zaděláno na úspěch.
Jak budu tyto zkušenosti předávat v roce 2025 dál
Celkově mě tato má mise obohatila. Leccos jsem pochopil, ověřil si své poznatky z dřívějška v praxi, mnohé se naučil, takže je na čem stavět v mých dalších aktivitách.
V oblasti PR mohu klientům mimo jiné nabídnout sebevědomější zastupování v médiích, ale též jsem získal větší odolnost a přirozeně i další potřebné kompetence pro královskou disciplínu PR – krizovou komunikaci.
Přínos spatřuji velkou měrou hlavně pro klienty z oblasti politiky. V rámci svého projektu PolitickyMarketing.cz jsem se dlouhodobě soustředil především na marketing, PR a kampaně, ale s novými zkušenostmi cítím, že mohu nabídnout i hlubší, strategičtější pohled, který bude pro klienty efektivní v dlouhodobém horizontu.
V oblasti politického marketingu a strategického poradenství budu nadále využívat své analytické schopnosti k tomu, abych pomáhal klientům nejen orientovat se v politických procesech, ale i předvídat jejich vývoj a správně na ně reagovat. To zahrnuje nejen samotné vyjednávání a komunikaci, ale i zajištění, že každý krok má smysl z dlouhodobého hlediska.
Myslím, že jsem během svého působení na radnici rozvinul jakousi politickou inteligenci, což mohu předávat v rámci koučinku a pomáhat tak jednotlivcům nebo týmům zvládat výzvy, kterým čelí – jak se připravit na volby, jak zvládat práci s veřejností, jak vést tým ke konkrétním výsledkům, jak vyjednávat s partnery, jak nastavit a udržet správnou taktiku ve vysoce konkurenčním a vratkém politickém prostředí nebo jak komunikovat v krizových situacích. Umím si představit, že obdobnou podporu ocení i lidé z veřejného sektoru, zejména samospráv.
Z radnice domů
Koalice ve Znojmě skončila předčasně. Jedna z místostarostek se rozhodla přejít k tehdejší opozici. Motivy nechám stranou. I tyhle události však pro mě byly nezaplatitelnou zkušeností, kterou jsem si ze své mise odnesl.
Když jsem nastupoval ve Znojmě, řekl jsem doma, že to bude na půl roku. Takže jsem poměrně dost přesluhoval, a v posledních týdnech svého působení jsem navíc cítil, že to celé jede tak nějak na volnoběh, takže se projekt tehdejší koalice z mého pohledu vyčerpal. Pád koalice pro mě byl vlastně docela příhodným impulsem, abych se posunul dál.
Doma jsem si mohl konečně pořádně vydechnout. Až zpětně vidím, jak mě to celé vyčerpalo. Rozhodně jsem si potřeboval odpočinout od politiky, ale i od PR. Aktivně jsem tak ve druhé polovině roku prakticky nevyhledával projekty a spolupráce, byť jsem jich v uplynulých měsících několik realizoval – ať už šlo o konzultace nebo menší projekty v PR a marketingu. Podnikatelsky to tedy ale nějak zvlášť produktivní rok nebyl.
Teď jsem tedy už celou bytostí v Brně a konečně mohu začít rozvíjet své aktivity naplno. Určitě budu pokračovat ve svém PR řemesle. Jen jsem trochu restrukturalizoval nabídku. V budoucnu se chci více zaměřit na strategická PR a dlouhodobou spolupráci s klienty, kteří chtějí full service – media, sítě atp. Z nabídky jsem také s bolavým srdcem vyškrtl PR koučink. Sice jsem díky této nabídce poznal řadu poměrně zajímavých klientů – osobností, nicméně celkově jsem nabyl dojmu, že větší část klientů poptávajících tuto službu spíše hledala někoho, kdo je bude mentorovat ohledně podnikání, případně očekávali primárně, že jim spolupráce v horizontu mála měsíců přivede nové klienty. To se nevylučuje, naopak, nicméně podstata služby byla jiná.
Zdraví a stres
Ty největší lekce jsem v uplynulém roce dostal v oblasti zdraví. Zpětně vzato jsem fungoval dost na hraně. Málo spánku, hodně stresu, nekonečné dojíždění, to se prostě muselo někde projevit. A projevilo.
První polovinu roku jsem fungoval dost šíleným způsobem. Několik dní práce a nadprůměrného nasazení, pak kolaps, kdy jsem byl schopný prospat celý den. Bolesti hlavy byly na denním pořádku, a to poměrně dost intenzivní, až skoro paralyzující. Též mě častěji decimovaly různé nemoci – nachlazení, rýmyčky, chřipka. Většinou to přicházelo ve chvílích, kdy jsem trochu polevil, často přes víkendy a svátky. Vyčerpané tělo si prostě řeklo o svůj čas. Samozřejmě i to byl důsledek setrvalého stresu, kdy to tělo prostě přestalo dávat.
Vlastně jsem opravdu vděčný, že mě nepostihlo nic závažnějšího. Když se na to dívám zpětně, choval jsem se vážně hloupým a nezodpovědným způsobem (k sobě i blízkým), takže jsem si říkal o mnohem větší facku.
Tahle zkušenost mě přivedla k tomu, že jsem se víc a hlouběji začal zajímat o stres. Ve druhé fázi uplynulého roku jsem přečetl poměrně dost knížek a prostudoval i hromadu dalších materiálů. V tomhle směru se určitě s vámi ještě o své poznatky podělím, uvažuji i nad seminářem nebo online kurzem. Každopádně na mém LinkedInu najdete hodně informací k tématu už teď.
Sport a zdravý životní styl
Osobně si myslím, že zásluhu na tom, že jsem to celé přežil, má i to, že jsem pravidelně chodil do fitka a udržoval se ve formě. Také jsme doma přešli většinově na bio stravu, což má na tělo též blahodárné účinky. Jen budu muset více zapracovat na neřestech, jako je pečivo a sladkosti. Alkohol nepiju už pár let.
Z čeho mám obrovskou radost, tak je první žákovský stupeň ve wing chun. Je to sice z pohledu dlouhé cesty přede mnou spíše drobnost, ale pro mě to má obrovský symbolický význam. Je to totiž hmatatelný důkaz, že to jde, a to i v mém věku, a hlavně je to něco, co jsem chtěl vždycky dělat. Takže konečně! U cvičení wing chun také vnímám pozitivní přínosy pro psychiku. Je to zkrátka jakási forma meditace v pohybu.
Letos se chci taky vrátit ke crossfitu. Veřejný závazek funguje, že? 🙂 Kdyby se chtěl někdo z Brna přidat, tak napište.
Rodina
Jak asi tušíte, tady ta oblast těžce trpěla. Byl jsem tatínek, co se přijel domů vyspat a pořád ho bolí hlava. Přesto se nám dařilo občas vyšetřit čas, kdy jsme společně někam vyrazili. Ve druhé polovině roku to bylo samozřejmě o dost lepší. Hodně času přes týden nám ovšem zabraly kroužky. Děti si je samy vybraly, aktuálně je to parkour a ještě donedávna judo.
Od září začaly děti chodit do nové školy. Předtím byly součástí Domoškoly v Líšni, která byla moc fajn, určitě ji doporučuji, pokud vyznáváte sebeřízené vzdělávání, nicméně cítili jsme, že se děti chtějí někam posunout, resp. měly potřebu se rozvíjet v některých oblastech systematičtěji a obklopit se vícero vrstevníky, a hlavně nás štvalo, že jsme se doma museli stresovat přípravou na přezkoušení v rámci domácího vzdělávání. Teď jsou děti nadmíru spokojené ve ScioŠkole v Brně na Trnité, a my taky.
Radost mám i z toho, jak se daří mé ženě v její psychoterapeutické praxi. Našla si svůj vlastní styl práce, ve kterém kombinuje dovednosti získané v rámci výcviku terapie zaměřené na člověka (Carl Rogers) s dalšími přístupy, zejména práci s tělem (Gabor Maté, Peter Levin), tzv. internal family system nebo metody práce s traumatem podle Nicole Lepery a dalších terapeutů. Též se pustila do dalšího výcviku, konkrétně Somatic Experience. Víc a víc se k ní hlásí klienti, kteří se chtějí v životě posunout dál, rozvíjet se, něco ve svém životě změnit… zkrátka terapie už není jen o hojení bolestí a traumat, psychických bolestech, ale i o sebeuvědomění a práci na sobě. To mi dává smysl a je to i pro mě hodně inspirující.
Potrava pro duši (z čeho jsem živ)
V reportech ostatních se objevují tipy na knížky a filmy. Já se v posledním půl roce věnoval zejména knihám, předtím na to nebyl vůbec čas. Seznam přečtených knih si nevedu, takže vás počtem přečtených knih neohromím :-). Přemýšlel jsem, jakou knihu bych vám doporučil, a asi půjdu mimo žánr podnikání a marketingu, takže nejvíc mě oslovila kniha Stát se moudrým mužem od františkánského kněze Richarda Rohra. Je to silná kniha, transformační, pomůže najít ztracený směr, uvědomit si podstatu a úkoly, které tu máme. Ale člověk musí být asi v té správné životní fázi a v tom správném nastavení, aby mu něco dala. Knížku si rozhodně v nejbližší době přečtu znovu, chci jít více do hloubky.
Další knihou, která mi otevřela nové perspektivy, byla Náš polyvagální svět od Stephena W. Porgese a jeho syna Setha. Polyvagální teorie je fascinující psychologický přístup, který staví do centra naši nervovou soustavu a vysvětluje, jak naše tělo reaguje na různé ohrožující podněty. Tento přístup mi pomohl lépe pochopit, jak naše psychologické reakce formují vnímání světa a jak si naše tělo a mysl navzájem předávají signály, které ovlivňují naše každodenní životy.
A ještě přidám do třetice Digitální minimalismus Cala Newporta. Ten ve své knize vysvětluje, co nám způsobují technologie, zejména mobily a sociální sítě, a přináší doporučení, jak jejich vliv minimalizovat a udržet kontrolu nad svou pozorností a životem. Knih s podobnou tematikou jsem přečetl více, tahle podle mě dobře kombinuje teorii s praxí.
Beletrii jsem moc nedal. Ale pod vlivem Javůrkova románu Sudetský dům jsme se doma pustili do seriálu Zdivočelá země. Syrové, pravdivé, chvílemi mrazivé, ale i poetické. Docela nás to pohltilo, i když je to snad dvacet let starý seriál.
PR specialista v Brně, alias rozjařilý hošík na školním výletě
Protože jsem v Brně naplaveninou, a vlastně mě tohle město nikdy nijak zvlášť nepřitahovalo, rozhodl jsem se ho trochu víc poznat a přijít mu na chuť. Pomohly mi v tom autenTICké prohlídky, které organizuje TIC Brno. Absolvoval jsem jich docela hodně, tematicky různě zaměřené, nejčastěji to byla historie, často s příměsí industriálu, ale třeba i divoká příroda ve městě. Na některé prohlídky jsem bral i děti a samozřejmě je pak průběžně obohacoval svými nově nabytými znalostmi při našich toulkách po Brně. Asi nejvíc prohlídek jsem absolvoval s Martinem Koplíkem. Je to znalec a lokálpatriot, a vlastně ani moc nezáleží na tématu, vždycky to stálo za to. Ale skvělí jsou i další průvodci, takže doporučuji! Já některé prohlídky absolvoval i dvakrát :-).
Díky toulání městem a odkrývání jeho historie jsem si mnohokrát uvědomil, jak moc je pro komunikaci důležité pochopení historie a identity místa, které pomáháme představit veřejnosti. Město, které žije historií a zároveň se neustále mění, mi poskytlo nové nápady pro projekty, na kterých teď pracuji, a pro přístupy, jak oslovit různé komunity v rámci mých PR aktivit.
Experimentování s AI
S AI jsem si hrál ještě před vznikem ChatGPT. Tenhle jazykový model ovšem zcela změnil hru. Radši nebudu počítat, kolik času jsem v jeho prostředí strávil. Dřívější okouzlení už mě ale opustilo. Jednak to prostě pořád není ono, pokud to chcete používat pro psaní, ale také mám dojem, že čím dál častěji poskytuje nekvalitní informace, mnohdy i nepravdivé. Určitě je to ale fajn nástroj, pokud hledáte inspiraci, nápady, případně potřebujete pomoct s odbouráním tvůrčího bloku.
Na AI mě však znepokojuje jiná věc. Čím dál víc si všímám, jak mění způsob naší práce. Víc a víc se spoléháme na to, že za nás odvede práci při tvorbě textů, ale také jej bereme jako autoritu při posuzování kvality výstupů, ale dokonce ji za sebe necháváme čím dál častěji rozhodovat. Tak trochu vnímám, že přebíráme i jeho (AI/LLM) způsoby uvažování a bereme je za své, tedy že začínáme podvědomě napodobovat texty vytvořené AI. Také myslím, že AI přispívá k hloupnutí. Prostě se nám nechce přemýšlet, tak to zadáme do AI. Nicméně právě tohle šíleným způsobem devalvuje texty a samozřejmě si tím nesmírně škodíme.
Nechci být za AI skeptika, jen si prostě všímám, že pod tím vším „wau“ se skrývá i něco velmi nebezpečného.
Nejlepší hack 2024 a výzvy pro rok 2025
Když to shrnu, přes všechny náročné momenty to byl velmi podnětný a obohacující rok, rok změny, a neskutečně mě posunul.
Přes všechny náročné chvíle byl rok 2024 neuvěřitelně podnětný a obohacující. Byl to rok změn, který mě posunul dál v mnoha směrech.
Moje plány na rok 2025. Bude to rok transformace?
V roce 2025 se chystám pokračovat v transformaci svého podnikání, zejména zaměřením na školení, která budou odpovídat aktuálním potřebám (témata ještě dolaďuji, ale už mám pár nápadů). V oblasti PR plánuji navázat dlouhodobější spolupráci s několika klíčovými klienty, pro které bude můj skillset skutečně přínosný. V případě politického poradenství se více zaměřím na exkluzivní poradenství pro klienty, kteří na sobě chtějí pracovat a vybrali si tuto náročnou oblast jako prostor, kde mohou být užiteční a realizovat své nápady.
Krom toho hodlám omezit zhoubný vliv levného dopaminu, vrátit se k hluboké práci a v dlouhodobějším horizontu chci dokázat zcela eliminovat sociální sítě, což bude zejména pro podnikání velká výzva.
Off-line sociální síť a jeden skvělý tip
Též se chci strategicky zaměřit na budování sociální sítě (té offline!) a přitáhnout si do života více lidí, kteří vidí svět podobně jako já. Určitě budu cíleně pracovat na propojování s lidmi z oblasti podnikání v Brně, takže se těším na všechny ty budoucí akce, meetupy a konference.
V této souvislosti musím zmínit parádní hack, se kterým přišel na LinkedIn Tomáš Landovský. Pokud někdo zažádá o spojení na LinkedIn, vyzve ho ke krátkému hovoru, aby se oba více poznali. Je to vlastně tak samozřejmé, až je to fascinující. Takže se těším, až si spolu s vámi zavolám!
Díky, že jste dočetli až sem. Ještě radši budu, když mi dáte vědět, jestli vás to zaujalo, případně co. Stejně tak ocením podněty, co by vás zajímalo a do čeho se mám pustit v dalších článcích. Mám pocit, že toho je tolik co sdílet, že nevím, kde pokračovat :-).
Přeji úspěšný a klidný rok 2025!
Klíčová slova pro uplynulý rok: učení, napětí, stres, změna, růst
Další reporty pro vaši inspiraci
Přečtěte si reporty dalších freelancerů a podnikatelů. Rozhodně stojí za to!
