Poznámky z konference AI 4 GOV v Brně
AI dorazila na úřady, pomáhá poskytovat veřejné služby chytře a šetřit čas
Když jsem před dvěma lety navštívil konferenci AI 4 Business v rámci Dnů AI v Brně, šlo hlavně o to, jaké změny a inovace by mohla umělá inteligence přinést do světa firem a podnikání. Byla to doba, kdy jsme teprve objevovali její možnosti a většina řešení byla ve fázi pilotních projektů.
Říjnová konference AI 4 GOV aneb veřejné služby chytře, která se konala v rámci letošních Dnů AI v Brně, však jasně ukázala, že AI už není jen příslibem budoucnosti, ale že se hezky zabydluje v našich městech a obcích. Umělá inteligence dnes dokáže zefektivnit práci při poskytování veřejných služeb na mnoha úrovních – od odpovídání na dotazy občanů až po zvyšování bezpečnosti na silnicích.
Program letošní konference nabídl šest konkrétních příkladů, kde se AI už reálně používá. Spolupráce mezi firmami a obcemi ukázala, že technologie, o jejichž možnostech se dříve jen diskutovalo, dnes skutečně mění fungování českých měst a vesnic. A to nejen z hlediska efektivity, ale i kvality poskytovaných služeb.
Tessa: Šetří čas a pomáhá občanům
První příspěvek na konferenci přednesl Martin Mikulášek, CMO společnosti Citymind, spolu se starostou obce Mokrá-Horákov, Matyášem Charvátem. Představili chatbota Tessa Bot, který běží na velkém jazykovém modelu, nikoli však na populárním ChatGPT, ale na jiném, který je navržen tak, aby poskytoval přesné odpovědi přímo z dat obce. Tento model se drží spolehlivých a aktuálních informací z webu poskytovatele, což zajišťuje, že si „nevymýšlí“, ale poskytuje relevantní odpovědi občanům. Bez zajímavosti určitě není, že se model snaží pracovat s emocemi a citlivě reagovat na styl sdělení uživatele a kontext jeho dotazu.
Tessa Bot umožňuje občanům okamžitý přístup k důležitým informacím o městských službách, veřejných akcích, povoleních nebo vyhláškách, a to 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Za pět měsíců fungování v Mokré-Horákově odpověděla Tessa na téměř sedm tisíc dotazů, čímž reálně ušetřila úředníkům 456 hodin práce (to je 57 pracovních dnů!). Uživatelé tuto službu hodnotili pozitivně – spokojenost dosáhla 87,5 %. A cena? Pro obec velikosti Mokré-Horákov je to zhruba 150 korun denně.
Tessa Bot nejen usnadňuje komunikaci mezi občany a obcí, ale také výrazně snižuje zátěž zaměstnanců, kteří se mohou soustředit na důležitější úkoly. Starosta Charvát to shrnul slovy, že jde o službu, která občanům skutečně usnadňuje život, aniž by museli procházet složité procesy nebo ztrácet čas hledáním informací na nepřehledných webových stránkách.
Nová generace řízení dopravy a bezpečnosti na křižovatkách
Další příspěvek přednesli Jiří Stratil z Brněnských komunikací a Matěj Dusík z Yunex Traffic. Ti představili projekt Y-Sender – inovativní systém řízení dopravy nové generace, a záměr jeho nasazení v brněnském silničním provozu. Na vývoji tohoto projektu se podílí konsorcium partnerů, včetně FEKT VUT v Brně. Y-Sender sleduje provoz na křižovatkách v reálném čase, dokáže rozpoznat účastníky provozu, předvídat potenciálně nebezpečné situace a těm předcházet, nebo na ně včas upozornit řidiče.
Systém využívá umělou inteligenci, konkrétně hluboké neuronové sítě a další pokročilé algoritmy, aby identifikoval jednotlivé objekty (auta, chodce, cyklisty) a předpovídal jejich pohybové trajektorie. Kromě toho dokáže přizpůsobovat světelnou signalizaci na křižovatce podle aktuální dopravní situace a zvyšovat tak bezpečnost i propustnost křižovatky.
Projekt je stále v rané fázi vývoje, přičemž jeho plné nasazení je naplánováno na rok 2025. Mezitím probíhá testování prototypů, včetně multi-kamerového systému a různých senzorů, na reálných křižovatkách v Brně. Brněnské komunikace poskytují klíčová data i přístup k infrastruktuře, což umožňuje ověřování systému v praxi. Zajímavé mi přijde to, jaký důraz je kladen na ochranu osobních údajů – všechny personifikovatelné údaje jsou zpracovávány pouze lokálně na úrovni křižovatek a nejsou ukládány ani odesílány dále.
Projekt Y-Sender má za cíl snížit počet dopravních incidentů, zejména u nejohroženější skupiny, kterou jsou chodci, případně cyklisté. V Brně je více než 160 světelných křižovatek, takže je tu velký prostor pro zlepšení bezpečnosti a efektivity dopravy.
AI pomáhá řešit problémy s těžkou dopravou
Další příspěvek měli Roman Veselý, expert na IT bezpečnost, a Robert Pinkas, zakladatel startupu VisionCraft. Oba jsou zároveň zastupitelé v obci Želešice, která se v posledních letech potýká s výrazným nárůstem dopravy, hlavně kvůli nákladním vozům z blízkého lomu. Lom se rozšířil a tím se výrazně zvýšil počet projíždějících nákladních aut. Navíc, kvůli chybějícímu obchvatu veškerá doprava projíždí přímo obcí, což ještě více zhoršuje situaci, zejména s ohledem na bezpečnost a kvalitu života obyvatel.
Jedním z prvních kroků ke zlepšení poměrů byla instalace rychlostních radarů, které byly nasazeny poté, co monitorovací systém odhalil, že mnoho řidičů – včetně nákladních aut – pravidelně překračuje povolenou rychlost. Díky těmto opatřením se podařilo zvýšit bezpečnost na silnicích a snížit rychlost v kritických místech, například v blízkosti školy, kde byla situace pro děti nebezpečná.
Monitorovací systém také umožnil lépe sledovat nákladní dopravu z lomu. Obyvatelé měli podezření, že provozovatel lomu manipuluje s počty projíždějících nákladních vozidel, ale systém ukázal, že jeho údaje jsou pravdivé. Technologie navíc umožňuje sledovat, zda jsou nákladní vozy správně zaplachtované, což přispívá ke snížení prašnosti a zvýšení bezpečnosti.
Díky moderní technologii tak Želešice zvládají lépe kontrolovat dopravní situaci, řešit problémy s rychlou jízdou a chránit občany před dopady těžké dopravy.
Jak technologie a komunita nadšenců společně zachraňují stromy
Osvěžující byl příspěvek Michala Polanského, zakladatele iniciativy Zalej mě, a místostarostky brněnské části Medlánky, Kateřiny Žůrkové. Michal stojí za projektem, který má zapojit lidi do péče o své okolí, konkrétně o stromy. Tento projekt je skvělý nejen pro samotné stromy, ale i pro městské rozpočty – například v Brně by mohl ušetřit až 200 milionů korun ročně na nákladech za zálivku stromů. A to není málo.
To ovšem není všechno. Projekt má taky další rozměr – snaží se přimět lidi, aby přemýšleli nad tím, jak využít vodu efektivněji. Místo vypouštění vody po opláchnutí ovoce nebo zeleniny do odpadu ji mohou použít na zalévání stromů. Zní to jako jednoduchá, možná i naivní myšlenka? No, Michal to demonstroval daty. Ukázalo se, že když se do toho pustíte, může to opravdu fungovat.
Klíčovou součástí projektu je aplikace, která obsahuje podrobné informace o jednotlivých stromech a ukazuje, které stromy je třeba zalít. Skvělé na celém konceptu je, že má komunitní přesah – opravdu spojuje lidi. A se spojováním to myslí vážně i v Medlánkách, kde se v rámci participativního rozpočtu města Brna rozjel projekt Oázy zeleně. Těch vznikne celkem deset, a to jak v Medlánkách, tak i v Řečkovicích. Na výběru lokalit se podíleli i samotní občané, což je dost podstatné, aby lidé vzali projekt za svůj.
Jednotlivé oázy budou obsahovat různé typy zařízení na sběr vody – například nadzemní nádrže, pítka nebo dokonce podzemní nádrže pro zavlažování dalších stromů. A aby to bylo ještě víc cool, do budoucna se plánují i IoT senzory a další technologické vychytávky, které budou monitorovat, kdy je třeba zalít jaký strom.
Projekt zahrnuje i naučnou stezku o stromech, která bude informovat o péči o stromy a pomůže tak zvyšovat povědomí o ekologii. A co víc – oázy budou hotové už do konce letošního listopadu! Za mě paráda a oběma, Michalovi i Kateřině, palec nahoru.
AI jako hnací síla modernizace veřejné správy ve Středočeském kraji
Druhý blok přednášek otevřel Ondřej Šimíček ze středočeského krajského úřadu. Upřímně, čekal jsem klasickou úřednickou prezentaci plnou formální mluvy a suchých údajů, ale Ondřej mě příjemně překvapil. Jeho styl byl otevřený, praktický a ukázal, že s těmi správnými lidmi mohou inovace na úřadech skutečně fungovat.
Ondřej mluvil o tom, jak na jejich úřadě zavádějí umělou inteligenci, a nešlo jen o technologii samotnou, ale o to, jak AI mění způsob, jakým úřad funguje. Co mě zaujalo, byla jeho metoda zavádění novinek – účast zaměstnanců na nových projektech je dobrovolná, což podle něj udržuje otevřenou a pozitivní atmosféru. Když lidé vidí, jak AI usnadňuje jejich práci, sami se zapojují s nadšením. A o to jde.
Konkrétně zmínil například aplikaci Advomate, která pomáhá s právními analýzami, kontrolou smluv a přípravou odpovědí na žádosti podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím. Nejvíc mě ovšem zaujalo, že si v Microsoft Copilot Studio vytvářejí vlastní AI agenty, kteří automatizují různé úkoly – od archivace dokumentů až po podporu pro adaptaci nových zaměstnanců. To přesně ukazuje, jak AI může být užitečná i v organizacích, jako je krajský úřad.
Ondřej byl navíc velmi otevřený ohledně toho, že ne všichni jsou z AI nadšení a někteří zaměstnanci mají obavy, že by je AI mohla připravit o práci. Zatím se to však neděje a Ondřej se soustředí na to, aby lidem ukazoval, jak lze AI využít ke zlepšení procesů, a ne ji vnímat jako hrozbu. Tento přístup k inovacím je podle mě opravdu příkladný a ukazuje, že zavádění AI může být efektivní i v tradičně konzervativním prostředí, jako je úřad. Příspěvek Ondřeje přinesl naději, že podobné technologie mohou reálně zlepšit fungování veřejné správy.
Jak starosta malé obce využívá AI pro každodenní úkoly
Hezkým příkladem spolu-práce s AI byl příspěvek starosty Ratiboře (okres Vsetín), Martina Žabčíka. Ten ukázal, jak AI dokáže pomáhat i v malé dvoutisícové obci. Nebál se otevřeně mluvit o tom, jak se na ChatGPT spoléhá při každodenní správě obce. Srdce mé zaplesalo i díky jeho vyprávěcímu stylu – storytelling měl opravdu zmáknutý.
Svůj příspěvek začal zábavnou historkou, jak mu ChatGPT pomohl najít noty k lidové písni. Hledal je všude – na internetu, v knihách, v archivech. A nic. Až jeho kamarád zadal dotaz do ChatGPT, a voila, noty byly na světě. Od té doby se ChatGPT stal jeho každodenním pomocníkem. Používá ho při psaní proslovů, vyplňování formulářů žádostí o dotace, plánování harmonogramu svozu odpadů, ale i pro běžné vyhledávání informací. Jeho příklad navíc ukazuje, a sám to potvrdil, jak se AI stává silným nástrojem pro úkoly, které dříve vyžadovaly vyhledávání na internetu – Google a Seznam nahrazuje ChatGPT.
Jeho vyprávění pokračovalo tím, jak ChatGPT využil i pro psaní pohádky o místním kazateli, která se stala součástí projektu naučné stezky v okolí obce. Tento příklad skvěle ilustruje, že AI není jen záležitostí velkých měst nebo technologických firem, ale dokáže významně pomoci i v menších obcích, kde může přinést skutečné praktické výsledky. I starosta Žabčík však potvrdil, že pro masovější používání AI pořád existují mezi lidmi určité bariéry. Ale jak sám řekl, na malé obci je potřeba především osobnější přístup, pochopení a schopnost tančit mezi složitými osobními a sousedskými vztahy. To mu ale nebrání šetřit čas díky ChatGPT.
Nedělat chyby při zadávání veřejných zakázek
Konferenci uzavřela Dobromila Přepechalová Fialková, právnička pořádající agentury JINAG, která mluvila o jednom z klíčových témat pro veřejnou správu – zadávání veřejných zakázek, především v oblasti IT (a tedy i umělé inteligence). Musím přiznat, že tohle není úplně moje parketa, ale její přednáška byla dobře strukturovaná a myslím, že pro přítomné starosty a pracovníky úřadů byla přínosná.
Konečně smysluplné využití AI ve městech a obcích. A bude to ještě lepší
Shrnutí. Za mě to byla příjemná a osvěžující akce. Lidi z JINAG to hezky připravili, řečníci byli dobře vybraní, rozhodně to bylo inspirující a současně to byl jednoznačný příslib, že se máme na co těšit, resp. že se do našich obcí valí vlna inovací, které by mohly zjednodušit život úředníkům i občanům, zvýšit efektivitu práce, uvolnit lidem ruce na to podstatné, ale taky třeba zlepšit transparentnost věcí veřejných nebo rapidně zvýšit bezpečnost našich měst.
Konference se konala 14. října 2024 v nově otevřeném kongresák.space na BVV v Brně.